Nizozemsko mě nelákalo dokud jsem se nedověděl o květinovém parku v Keukenhofu a tamním květinovém korzu. Obojí mi leželo v hlavě, až jsem se tam vypravil.
Byla to pro mne země neznámá a tak jsem jel s cestovkou. Navštívených míst i zážitků bylo povícero, budu stručný – i tak to vydá na několik příspěvků. Dnes tedy o Keukenhofu.
Měkce čalouněný autobus s lehátkovou úpravou vyrazil na cestu z Prahy v pátek odpoledne. Přišla noc, jíž jsem proklimbal a probděl a díky tomu vím, že v Nizozemsku jsou dálnice v noci osvětlené. Časně ráno byla přestávka na parkovišti v blízkosti letiště Schiphol, kde bylo každou minutu krásně vidět přistávající, již velmi nízko letící letadlo. Cesta dál byla jedna velká rovina, za ní rovina a pak pro změnu rovina. Všechny protkané sítí odvodňovacích kanálů různé šířky, odhaduji 1 – 7 metrů, z nichž se stále odčerpává voda. Nedostatkem vody tedy netrpí. Na mnoha rozlehlých vlhkých plochách je vidět „živé sekačky“ – ovce. Skutečnost, že nizozemci od 11. století získávají území stavbou hrází a vysušováním moře a že čtvrtina nizozemí je až 7 metrů pod úrovní hladiny moře, je snad známa.
Ráno vjel autobus do městečka Lisse poblíž pobřeží, jihozápadně od Amsterodamu. V 15. století v tamním zámku pobývala hraběnka Jakoba Bavorská a pro potřebu zámku se v nedaleké honitbě pěstovala zelenina. Místo tak přišlo k názvu Kuchyňský dvůr – KEUKENHOF.
Roku 1949 se tam z iniciativy starosty Lisse a některých význačných pěstitelů květin uskutečnila 1. výstava květin pod otevřenou oblohou a od té doby se koná každoročně. Dnes tam na 30 hektarech kvete na 7 000 000 květin a místo je známé na celém světě.
Je tam co obdivovat. Hned u vchodů člověku padnou do oka informátorky – mladá děvčata oblečená jako „nové Jakobínky“. Našince překvapí záplava květů na každém kroku, v různých barevných kombinacích, ať v záhonech, pásech, či různých útvarech. Převládají tulipány nejrůznějších druhů a barev, ale svou krásu ukazuje i množství jiných květin. V severní části parku je přístupný větrný mlýn, z něhož je výhled i na rozkvetlé pěstební pole tulipánů v sousedství. Výstava květin je i v několika pavilonech. V pavilonu královny Juliany lze vidět i 40 nejlepších exponátů z nedávné soutěže o nejlepší klobouk, jež byla ve znamení královského klobouku. Ohromná expozice je v pavilonu Willem Alexander, pojmenovaném po současném korunním princi, kde moji pozornost upoutala zajímavá kolekce nejrůznějších amarylisů. Krásných květů je plný i Oranžský pavilon.
Park je pečlivě udržovaný. Na děti je pamatováno zvířecím koutkem. K dispozici je několik restaurací a prodejen suvenýrů včetně dřeváků a květin. Jeho návštěva je vynikajícím zážitkem – není nadarmo vydáván za nejkrásnější jarní park světa. Ráno v 8 hodin – při otevření – je jeho prohlídka pohodová, kolem poledne již praská ve švech a v restauracích a na lavičkách se jen těžko hledá volné místo. Během dubna a května, kdy je výstava přístupná, ji navštíví 3/4 milionu lidí z celého světa. Vstupné pro dospělé je 13 €, seniory nad 65 let 12 €, děti do 11 let 6 € a vstupenku lze objednat i na www.keukenhof.nl. Parkoviště se při parkovném 5 € za auto rychle plní, ale při troše štěstí se podaří najít volné místo.
Květinové korzo jsem v důsledku špatné informace o jeho trase neviděl, ačkoliv jsem na něj dlouho čekal. Při odjezdu z Lisse jsem zahlédl 2 z jeho 20 alegorických květinových vozů: velkého bílého koně a sobí spřežení táhnoucí sáně plné různobarevných balíků s dárky. Jel na nich i živý Santa Klaus, mávající přihlížejícím.
Připojené obrázky snad napoví víc, než slovní popis.
