Neděle – den splněných přání.
I v neděli mělo být krásné počasí a tak jsem se rozhodl, že
se konečně projedu Pendolinem, na což jsem se už dlouho těšil
a navštívím brněnskou zoologickou zahradu. Pendolino jsem
viděl před časem, když bylo vystaveno na pražském Masarykově
nádraží. Tentokrát jsem do něj nastoupil na běžné lince z nádraží
v Holešovicích. Jeho vnitřek připomíná letadlo. Je v něm fajno-
vější prostředí než v normálním vlaku – zkrátka supercity.
Cesta klimatizovaným vlakem ubíhala v pohodě utvrzené ještě
rozvážením občerstvení, což jsem nezažil již hodně dlouho.
Pořádná domácí porce kávy stála 39 korun a Tatranka 13.
Jediná zastávka byla v Pardubicích a přesně za 2 hodiny a 23
minut jsem vystupoval na Hlavním nádraží v Brně.
Zlákala mě návštěva Špilberku, kde jsem si na nádvoří poč-
kal až bude hrát tamní zvonkohra.
Pak už mě tramvaj linky 1 vezla k zoo. Brněnská zoo je
staršího typu, není tedy taková jako liberecká nebo pražská
zoo. Zvířata jsou v řadě případů ve výbězích pod vzrostlými
stromy nebo ve voliérách s hustým pletivem, ale také se mo-
dernizuje. Zřizují se nové pohodlné cesty, postupně nové ubi-
kace pro zvířata, je tam dětská zoo a dětské koutky. -Mezi -za-
jímavosti bych zařadil tygří výběh a restauraci U tygra. Ta res-
taurace totiž s výběhem sousedí. Její část navozuje atmosfé-
ru jeskyně a od výběhu tygra je oddělena sklem. Podotýkám,
že dostatečně silným, takže zákazník může od svého stolu
„kočičku“ pozorovat. Po nahlédnutí do jídelního lístku jsem
se rozhodl pro nejlevnější oběd. Smažený sýr za 78 korun,
hranolky za 31 a pivo – desítka Starobrno za 24, celkem tedy
133 korun.
Koně Převalského mají ubikaci v podobě mongolské jurty a
poblíž bizonů děti najdou několik indiánských teepee. Další
zajímavostí je pavilon tropické království, v němž jsou k vidění i
takové vzácnosti jako leguán kubánský. V jeho sousedství bu-
dily pozornost přímo ukázkově panáčkující surikaty. Svůj
pavilon mají i papoušci včetně ukřičených arů. Co mi ale chybělo,
to byly opice. Jejich pavilon jsem v závěru návštěvy našel po
několika dotazech návštěvníkům. Není jich tam moc, ale když
jsem viděl kuriozitu, kterou je mandril rýholící, odcházel jsem
spokojený. Ještě před tím jsem ale zvěčnil tabuli znázorňující
výrazy šimpanzů, v jejímž středu – ve výši dětí, je umístěno zrcadlo.
Aby té pohody nebylo málo, idylicky se nad městem vznášel
horkovzdušný balon, jehož pozorování mi ukrátilo čekání na tramvaj.
Zpátky do Prahy jsem jel běžným rychlíkem. Bylo to o čtvrt
hodiny pomalejší než Pendolino a o místenku levnější.
Na závěr ještě hádanka. Víte který tvor má latinské jméno
Pan troglodytes?
Napovím vám, že ho všichni dobře známe. Nemusíte si tedy
moc lámat hlavu.
