Už vím, co to je.
Začíná podzim a tak si jako obvykle budu pořizovat zásobu medu na zimu. Raději dřív abych nezaváhal, protože se už před časem včelaři nechali slyšet, že je pro ně letošní rok nepříznivý a že medu bude málo.
Při procházení zdejšího farmářského trhu jsem tam našel i jeden stánek nabízející med. V nabídce byl i medovicový med.
Nevěděl jsem, co to je a čím se liší od běžného medu. Zeptal jsem se tedy prodavačky a ta mi to vysvětlila. Vysvětlila tak, že jsem stejně nevěděl.
Zásobu medu si budu pořizovat ve včelařské prodejně. Tam mám myslím jistotu, že v láhvi se jménem a adresou včelaře dostanu kvalitní med a ne pančovaný cukerným nebo obilním sirupem. Mohl bych se tedy zeptat tam, tam jsou odborníci.
Červík zvědavosti ale hlodal a tak jsem se doma nedočkavě podíval na wikipedii. Ta mi dala jednoznačné a srozumitelné vysvětlení. Cituji podstatné:
„Medovice je hustá lepkavá substance bohatá na cukry vylučovaná stejnokřídlým hmyzem (zejména mšicemi). Zdrojem medovice jsou sladké šťávy, které tento hmyz vysává svými bodavě savými orgány. Tyto rostlinné šťávy obsahují mnoho cukrů. Mšice vysávají z rostliny více šťávy, než jsou schopné strávit, většina prochází jejich zažívacím traktem nevyužitá a je vylučována jako medovice. Medovice je sbírána některými druhy ptáků, vosami nebo včelami. Včely medovici zpracují na tzv. medovicový med.“
Jednoduše řečeno: je to med díky hmyzu bohatý na cukry.
Takže až budu do zimní zásoby kupovat med lesní, lipový, akátový a luční, přikoupím i sklenici medovicového. Cukr = energie a tu potřebuji. Nejen v zimě.