Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Hodinky s vodotryskem,

0
soukromý tryskáč,

cihla zlata nebo nové auto – to jsou věci, které nikomu k Vánocům dát nemohu. Na to není moje důchodcovská kapsa dostatečně plná. Volím tedy dárky úměrné mým možnostem.

Obvykle začínám vánoční dárky kupovat už v září, při vhodné příležitosti i dřív. Za předpokladu, že narazím na něco, co by někomu přišlo vhod, nebo když vím, co komu chci dát. Právě s tím věděním je v posledních letech čím dál větší potíž. Je to k nevíře, ale je to tak.

Co dát lidem, kteří už všechno nebo skoro všechno mají? Co vybrat aby je to potěšilo?

Chtěl jsem se poradit s bráchou, ale ten také neví. Ostatní žijí dneškem a hekticky, do vánoc je pro ně ještě hodně daleko a tak o tom nepřemýšlí. Tak straším s vánočními nákupy jen já. Hlavu jsem si zatím nezlomil a doufám, že nezlomím (na to se úrazová pojistka určitě nevztahuje).

Osvědčenými dárky jsou knihy. Letos jsem zatím koupil dvě. (Brzy budu muset přehodit výhybku, protože knihovny už jsou všude plné.) Dalším tradičním dárkem jsou obrázkové stolní kalendáře. Je v nich výběr. Chalupáři dostanou chalupářský, ostatní nějaký cestopisný. Ale co dál? Babo raď! (Nebo třeba i dědku!)

Flašky se mi letos, po ještě doznívající aféře s otráveným alkoholem nechce kupovat. Všude jsou ještě se starými kolky a čert aby tomu věřil.

To by jeden neřekl, jak si člověk musí lámat hlavu, aby měl Ježíšek co nadělit!

Jak jste na tom vy?