Teče voda teče

I u nás.

Když jsem před několika dny odcházel z domova všiml jsem si, že poblíž našeho domu cosi kutají v zemi. Nevěděl jsem co – mohla to být voda, elektřina nebo nějaký kabel. Poznal jsem to po návratu, když na mně po otočení kohoutkem vodovod začal chrchlat. Stačil jsem si ještě natočit trochu vody do sklenice. Pak už bylo sucho jako na Sahaře.

Dnes jsem při návratu z centra zjistil, že „hraboši“ od vodáren zase hrabou v zemi, tentokrát podezřele blízko našeho domu. „Nepoteče voda – honem nachytat zásobu!“ pomyslel jsem si a hned po příchodu do bytu jsem se do toho pustil. Vodovod chrchlal, voda tekla sice slaboučkým proudem, ale přece jenom tekla. Když jsem natočil skoro plnou litrovou láhev, chrchlání přestalo a voda začínala téci normálně. Tentokrát byla oprava nějaká rychlovka a trefil jsem zprovoznění po ní. Docela se mi ulevilo.

Připomělo mi to léta, kdy jsem po půli 60. let bydlel na jiném pražském sídlišti – na tehdy ještě novém Zahradním Městě. Často tam v pátek odpoledne přestala téci voda a jít proud. Jakoby ta porucha byla na tu dobu naplánovaná! Znamenalo to vzít nějaké nádoby, mazat do sklepa, tam nachytat vodu, která byla ještě v trubkách a pak ji do bytu nést po schodech, protože nejezdily výtahy. Byl to věžák, tak třeba do 13. patra. To byly rozcvičky!