zprávu. Psal mi člověk, jehož jméno mi nic neříkalo.
Psal anglicky. Angličtinu nemám rád a tak jsem se tím
nechtěl vůbec zabývat. Pak mi to ale nedalo a zadal
jsem strojový překlad.
Dověděl jsem se, že pisatel zastupuje mého
skorojmenovce – ředitele stavební společnosti v
Beninu, který tam zemřel na rakovinu a pisatel má jeho
majetek v účetní hodnotě 18 250 000 US $ převést do
tuzemska dřív, než tamní Ministerstvo veřejných prací
dluh jmenovaného, který jimi byl před smrtí popraven
zabaví. Vzhledem k neúspěšnosti dosavadních pokusů
o zjištění příbuzných pisatel zapátral na Internetu a
obrací se na mne.
Pisatel apeluje na upřimnou spolupráci a důvěrnost
a požaduje sdělení mých osobních údajů včetně
telefonního čísla mého mobilu.
Požadované údaje mu nepošlu, protože bych se s
ním ani nedomluvil a nemám zájem dědit po neznámém
údajném skorojmenovci popraveném v Beninu pro
dluhy – a to ani v případě pisatelovy mimořádné
laskavosti šábnout se se mnou padesát na padesát.
Vzhledem k tomu, že je to důvěrná záležitost si to jen
zapíšu do deníčku a nikomu to neprozradím.
(Jak píšu v záhlaví není to fór. Skorojmenovec
podle sdělení zemřel na rakovinu, ale ještě před smrtí
byl pro dluhy popraven Ministerstvem veřejných prací.
Zajisté v tom hraje svou roli prkenný strojový překlad,
ale celkově je to sociální inženýrství – tedy činnost jíž
se pisatel snaží adresáta oblbnout, vylákat z něj
potřebné informace a ty pak zneužít. I takové věci se
šíří Internetem. POZOR NA TO!)
