Včera se mi vybavila vzpomínka na zářijový Den letiště Letňany. I tenkrát bylo chladné počasí a obloha se kabonila, ale program byl zajímavý a pořád bylo na co koukat. Udělal jsem tam pár snímků mobilem. Moji pozornost teď poutá následující:
Tenhle žlutý polétavec neváhal přiletět na tu akci až ze Švýcar. Něco takového si nikdy nepořídím. Je to sice hezké a sympatické, ale drahé při koupi i v provozu. Zůstanu tedy u vzpomínek – a u druhého polétavce.
Ten se mnou sdílí domácnost, přišel jsem k němu dočista zadarmo, když jsem jej předloni dostal k Vánocům a provozní náklady má minimální. Je sice pravda, že letadlo by mi neozobalo rám obrazu, ale k provozu by mu nestačilo trochu zrní a nepřiletělo by na zavolání. Tenhle modrý mrňous, kterého jsem pokřtil na Anču, mi zpestřuje život denně, nejen ve vyhrazených dnech. Tak jsem na tom vlastně lépe, než bych byl s tím žluťáskem. To je fajn.
