Srovnání.
Rád se podívám do světa. V minulosti jsem cestoval převážně vlakem, poslední dobou využívám i autobusová spojení. Autobusových dopravců u nás funguje řada, moji pozornost poutají dva největší – Eurolines a Studentagency. Oba jsem párkrát využil, dnes tedy napíšu pár řádek jak mi vyhovují.
Eurolines jezdí snad po celé Evropě, z centra města do centra jiného. Je to největší evropská autobusová síť, má už třicetiletou tradici. Je tvořena 30 dopravci a snad všichni nabízí služby na úrovni. Má dvě třídy: standard a business. Já jsem jezdil tou business – tedy manažerskou. Je tam víc místa na nohy a nabídka novin a láhvička minerálky. Ty si každý sám vezme, nikdo je neroznáší. A sednu si kam uznám za vhodné. Ve vozech je WiFi – v jednopodlažních má silnější signál než v patrových. Pohodlné cestování, při němž je obstojně vidět kolem, i dopředu.
Studentagency. Když jsem na pražském autobusovém nádraží na Florenci, mám dojem, že je tam žlutých autobusů Studentagency stále víc. Jančura není žádné béčko, tahle jeho firma prosperuje. Studentům poskytuje slevy, důchodci je letos nemají. Hluboce čalouněné sedačky s obrazovkou zábavního systému a wifi. Pasažér se uvelebí na místě, které si vybral při koupi jízdenky a když se vůz rozjede, obsluhuje ho pohledná stevardka – patrně studentka, která tam brigádničí. Káva, čaj, kapučíno nebo čokoláda jsou zdarma a je možné koupit si tam drobné občerstvení. Zadarmo jsou k mání i noviny. Pohodlné cestování.
Studentagency má služby na vyšší úrovni. Na hluboké čalounění ale nejsem zvyklý, bez zábavního systému se na cestě obejdu, protože koukám kolem a obrazovka umístěná ve vysokém opěradle omezuje výhled dopředu. Ten omezuje i zkosená čelní stěna autobusu. Je sice příjemné nechat se obsloužit, nechat si přinést třeba kávu, ale firma si to také nechá zaplatit v ceně jízdenky. Moje sympatie tedy mají Eurolines. Jsou také levnější. Zpáteční jízdenka do Drážďan mě u nich stála rovných 500 korun, zatímco u Studentagency bych zaplatil 660.
