Přijel z Afriky.
Každoroční vánoční setkání celé širší rodiny bylo letos odloženo na dobu po návratu mladých z Afriky. S mláďaty jsem se už sešel po jejich návratu (psal jsem o tom 28. prosince), ale ještě tam byli jejich rodiče. K setkání tedy došlo v sobotu (9. ledna). Dnes možná napíšu něco, co mi bude někdo závidět.
Mladí byli ještě plní dojmů a opálení africkým letním sluncem. Dlouho bylo o čem povídat a co poslouchat. Afrika je jiný svět. Pohoštění bylo bohaté a nechyběla ani ochutnávka z dalekých krajů. Teď se pochlubím co jsem pil:
Tak drahý rum bych si nikdy nekoupil.
Navzdory tomu, že setkání bylo těsně po jejich návratu, nechyběl ozdobený vánoční stromek. Nesměl chybět – jinak by přece Ježíšek neměl kam dát dárky, že? 
Mezi dárky byly i některé cizokrajné. Pro mého papouška Anču jsem dostal sepiovou kost vylovenou z afrického moře. Pro mně např. originální africký čaj a k němu informaci že „ten je opravdu černej“.
Parádním dárkem je africké špičkové pivo.
Byl to večer plný zážitků, který by byl krásný i bez exotických dárků. Mám zase na co vzpomínat. Pokusím se podělit se s vámi heslovitým sepsáním toho, co jsem si z vyprávění zapamatoval. Bude to pod názvem Zanzibar a vydá to asi na dva články. Takže: „Pokračování příště“ – ale moc na mně nespěchejte.
