Pražský Oktoberfest.
Na nejbližší stanici jsem vystoupil z autobusu a do oka mi padl plakát hlásající, že v Praze bude už druhý ročník pražského Oktoberfestu. Navíc nedaleko mého bydliště, pouhé tři stanice atubusu. V nabídce má být třicet druhů piva.
Nejsem pivař, ale když někam jedu, ze zvědavosti ochutnám tamní pivo. Za běžné situace pivo stojí v Německu 4 €, tedy asi 108 korun. Na říjnových mnichovských slavnostech Oktoberfest je dražší a k tomu se dává spropitné (jinak prý servírka nepřinese další). Jízdné do Mnichova a zpátky také není levné a případné ubytování tam je v době Oktoberfestu cenově napálené. Rozhodl jsem se tedy, že když mi ta piva přivezli až k nosu, tak aspoň některá ochutnám. Bude to levnější.
Místo činu – inzerovaná pivnice je v hotelu Chodov na kraji sídliště Jižní Město a dobře dostupné městským autobusy.
Nevím jak při zahájení, které prý bylo s muzikou a které jsem propásl, ale při každé mé návštěvě jsem tam shledal podstatně menší návštěvnost než jsem čekal. Přesto byla taková, že některé druhy byly poměrně brzy vyprodané. Neochutnal jsem tak Augustiniánské pivo vařené od roku 1328. Zašel jsem tam pětkrát a ochutnal jsem pět mnichovských piv. Včetně piva z druhého nejstaršího pivovaru – Spaten, který má historii od roku 1397. Ochutnal jsem:
Löwenbräu (pivovar má ve znaku dvouocasého lva)
Schneider weisse
Hacker Pschorr
Hofbräu München
Spaten München
Závěr: Německá piva nemají takový říz jako česká. Z ochutnaných pěti druhů se našim vyrovná právě to poslední – Spaten (čili Lopata, tu má pivovar také ve znaku).
Atmosféru Oktoberfestu jsem sice nezažil, ale v mezích možností jsem si dopřál a mám tak další zážitek. Při případné návštěvě Mnichova už budu vědět který mok si vybrat. A ještě jsem odtamtud poslal pozdravnou multimediální zprávu:
