Je to příjemné.
Byly roky, kdy jsem advent aktivně prožíval. Navštěvoval jsem vánoční akce a jezdil jsem po betlémářských expozicích. Viděl jsem třeba betlémy v muzeu v Jindřichově Hradci a nezapomenutelný světoznámý betlém v Třebechovicích.
V dalších letech adventní atmosféra ustoupila. Nebyla v mém okolí – v ulicích a obchodech, neviděl jsem ji ani v prosincovém Mnichově. Vánoce dodnes jsou jen komerční záležitostí. Žádná nebo skoro žádná výzdoba (to stojí peníze) a hlavně kšeft.
Už předloni jsem si řekl, že se k předvánoční atmosféře vrátím, ale nepovedlo se mi to ani loni. Až letos. Večer rozsvítím svíčky, na malou domácí kadidelnici dám pár kousků kadidla a z cédéček poslouchám jemné vánoční melodie. Ničím nerušený klid, teplo, tlumené světlo svíček a příjemné tóny. Jsou to krásné večery. Brzy už budou vystřídána všechna cédéčka. Pak sáhnu do knihovny a v knihách vyhledám pasáže o Vánocích. Nejlepší cédéčko – Českou mši vánoční a nejlepší knížku – Pan Kaplan má třídu rád, si nechám až na svátky.
O Zlaté neděli jsem vyrazil do centra Prahy. Vánoční atmosféru odnesl čas. Navštívil jsem tři největší vánoční trhy. Na Náměstí míru byly obvyklé stánky, trh tam byl zamlklý, žádné melodie. Místo vánočního stromu veliký zelený ozdobený kužel a před ním jesličky. Kde kdo neodolal a fotil se u nich.
Trh na Václavském náměstí mě zklamal. Je letos menší. I tam je velký zelený a ozdobený kužel. U něj byly slyšet vánoční melodie – tiše a nesměle. Náladu mi pozvedl malý klučina, který se pokoušel tancovat při písni Nesem vám noviny.
O ulici dál – v Havelské koruně, jsem poobědval. V poledne tam byl pěkný nával, ale personál je na to zvyklý a dobře to zvládá.
Po obědě jsem navštívil největší pražský vánoční trh – na Staroměstském náměstí. Doba oběda a deštivé počasí způsobily, že tam nebyly davy lidí. Tamní stánky mají letos bílé střechy, což má navodit dojem zasněžení. Sortiment je v nich obvyklý. I letos je tam vánoční strom jako hrom a ozdoby na něm rozhodně nejsou filigránové. Kolem něj jsou nízké kulisy zasněžených chalup. Lákadlo u kterého se kde kdo fotí. Vánoční melodie se ozývají jen na hojně navštěvované vyhlídkové plošině uprostřed náměstí.
Je tam i informační panel s kasičkou na příspěvky ve prospěch dětských pacientů nemocnice v Motole. Kasička je průhledná a viděl jsem v ní stokoruny, dvoustovky i eurové bankovky. Lidé přispívají, a docela štědře. Je vidět, že jsme z krize venku. Pozoruji to i při adventních konzertech v televizi. Už při prvním letošním bylo vybráno skoro 1 400 000 korun, což dříve nebylo ani při čtvrtém. Při letošním čtvrtém byl milion vybrán za počátečních 20 minut!
Chci ještě navštívit nějakou pražskou výstavu betlémů a balit už dárky (a představovat si jak je asi kdo přijme). I to je součástí adventu. Myslím, že s prožíváním letošního adventu mohu být spokojený.
Pan Kaplan, moje oblíbená literární postava, by řekl, že vánoce jsou „nejuchfátnější svátka od celá roku“ a měl by pravdu. Přeji vám jejich krásné prožití.
