Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Debil, kreten a spol.

0
Psal jsem o nich už na mém původním blogu 13.5.2009. Uplynulo skoro devět let a situace v užívání „titulů“ debil, imbecil, idiot a kreten mezi lidem obecným se nelepší. Dovoluji si proto připomenout skutečný význam těchto slov a zařazuji znovu ten článek.

Debil, kreten a spol.
Pár slov o nich.
Pomalu a jistě se mezi naší mládeží šíří zbytečné používání silných slov, mezi nimiž kralují „tituly“ debil, imbecil, idiot a kreten. Jsou míněny jako označení hlupáka, ale jejich význam je jiný. Dovolím si připomenout ho, snad si to aspoň někdo z uživatelů těchto nadávek přečte.
Rozlišujeme 3 stupně slabomyslnosti:
a) debilitu
b) imbecilitu
c) idiotii.
Debilita je nejlehčí stupeň slabomyslnosti. Debilní dítě je omezeně vzdělavatelné a vychovatelné. Je schopné osvojit si různé hygienické, pracovní a společenské návyky, stejně tak i základní vědomosti, ale převážně jen na základě mechanické paměti. Naučí se používat jen některých abstraktních výrazů. V úkolech vyža- dujících samostatnou myšlenkovou aktivitu selhává. Jeho vývoj je zpomalený. V tělesném vývoji zaostává, je těžkopádné, v mo- torických výkonech zaostává za průměrnými dětmi, začíná později chodit a mluvit. Jeho řeč bývá často chybná a obsahově chudá. Jeho výtvarné a grafické projevy jsou rovněž chudé.
Imbecilita je střední stupeň slabomyslnosti. Celkový vývoj imbecila je zpomalený. Po tělesné stránce se projevují různé degenerativní rysy. Výrazně je postižena řeč. Je velmi chudá a je porušena výslovnost a modulace hlasu. Imbecil používá většinou jen jednoslovných vět při vyjadřování konkrétncíh jevů nebo situací. Abstraktní výrazy nepoužívá. Velmi u něho převažuje pudová stránka – snadno podléhá afektům. Imbecilní děti jsou vychovatelné, avšak většinou nevzdělatelné. Mohou si však osvojit hygienické návyky, rovněž různé manuální dovednosti a výkony, které jsou psychicky nenáročné.
Idiotie je nejtěžším stupněm slabomyslnosti. Takto postižené děti jsou nevzdělatené i nevychovatelné. Duševní život u nich téměř neexistuje. Projevuje se u nich lhostejnost a nereagují na žádné podněty. Z pudových tendencí je zachován jen pud hladu a žízně. Řeč se u nich vůbec nevyvine, vydávají jen neartikulované zvuky. Idioti jsou postiženi i po tělesné stránce. Mají nevyvinuté svalstvo, koordinace pohybu se u nich vyvíjí velmi pomalu a nedostatečně. Často se nenaučí chodit vůbec nebo až v pozdějším věku. Neosvojí si ani základní hygienické návyky, popř. si je osvojí jen dlouhotrvající drezurou.
(Informace uvedli autoři Luboslava Klindová, Eva Bronišová a Karol Kollárik na str. 108 – 110 knihy Pedagogická psychologie vydané SPN Praha roku 1974. Kniha pojednává o dětech, ale příznaky těchto mentálních poškození se týkají i dospělých.)
O kretenismu je poměrně málo informací, ale zjistil jsem, že jde o mozkové onemocnění vznikající v útlém dětství vlivem nedostatku jodu. Nemoc, není-li léčena, zpomaluje tělesný růst i duševní vývoj. Postižená osoba bývá inteligenčně na úrovni malého dítěte. Na území ČR tato nemoc vymizela před 80 léty.