Doplatit 4 314 korun.
Včera jsem měl svátek. Jako obvykle se ozvali gratulanti. Někdo poslal SMS, někdo zavolal a navštívil mě brácha, který přinesl dárek. To bylo v pohodě.
Z dopisní schránky jsem vyndal nečekaný dárek, z něhož jsem neměl žádnou radost. Spíš bych tedy měl napsat „dárek“. Vyúčtování ročních nákladů na bydlení za rok 2017. Výsledek: nedoplatek 4 314 korun. Uf!
Bydlení je drahá záležitost i když bydlím ve svém bytě. Za rok 2015 jsem doplácel 1 083 korun, což bylo únosné.
Pak přišel zlom. Za rok 2016 jsem měl nedoplatek 5 092 korun, ačkoliv jsem celou zimu netopil. To byl šok! Volal jsem předsedovi Společenství vlastníků bytových jednotek a ten mě pro jistotu odkázal na účetní družstva, jež bylo před privatizací majitelem domu a nyní dělá jeho účetnictví. Paní účetní byla vstřícná a tak jsem se rozjel k ní na pracoviště. Dověděl jsem se, že došlo ke zdražení vody i topení a je zavedený jiný systém rozpočítávání nákladů. Teď platí všichni a platí víc ať topí nebo ne. Lobby si prosadila svou. Nezbylo mi než to zkousnout a požádal jsem o zvýšení měsíčních plateb. Vyhovění bylo dílem chvilky.
Po roce, tedy včera – na můj svátek, jsem ze schránky vyndal vyúčtování za rok 2017 – s nedoplatkem 4 317 korun. Opět jsem se rozjel k paní účetní. Nebyl jsem sám. Vyřizovala čísi telefonát kvůli nedoplatku. Pak přišel na řadu starší muž přede mnou, s vyúčtováním v ruce. Jeho jednání s paní účetní jsem nesledoval, ale neunikla mi jeho věta: „Odkud se to tam vzalo?“ a odpověď paní účetní: „Všechno podražilo“. Ten muž po vyřízení jeho věci odešel a paní účetní přijala další telefonát – o nedoplatku ve vyúčtování. Pak jsem přišel na řadu já s mým nepěkným dárkem k svátku a požádal jsem o další zvýšení měsíčních plateb. Po skončení jednání se mnou přijala další telefonát, při odchodu jsem ještě stačil postřehnout, že šlo o nedoplatek.
Tak nevím, já tomu nerozumím, jen nad tím kroutím hlavou a ptám se sám sebe „Jak daleko to dojde?“.
