Malé kafe – taky kafe.
V noci na dnešek jsem toho naspal mnohem méně, než obvykle a než bych potřeboval. Následek se dostavil. Celé dopoledne jsem byl unavený a ospalý.
Po obědě jsem si řekl, že mě z toho dostane káva a šel jsem si ji uvařit. Leč zákon schválnosti funguje spolehlivě. Když už byla káva připravená a nalitá do hrnku, stačil jediný neopatrný pohyb a bylo o „zábavu“ postaráno. Povalený hrnek málem spadl do dřezu a stůl měl hnědou „polituru“. Hrnek se mi podařilo včas chytit a pak jsem fofrem utíral stůl, aby z něj káva nestekla. To se mi za posledních 71 let nestalo! 
Když byla situace znormalizovaná a uklidnil jsem se, sedl jsem si ke stolu se zbytkem kávy. Zůstala jí v hrnku asi čtvrtina. „Jak velká porce by tohle byla v Itálii?“ napadlo mě. Lovil jsem v paměti. V Itálii jsem byl před rokem a už jsem si nemohl vzpomenout. Přecejen ale moje paměť zafungovala: DUO!
Tamní porce kávy jsou: ristretto (říkám tomu mokré dno), trochu větší díky rozředění je lungo, lungo o síle ristretta je duo a dvoudecka, na kterou jsme zvyklí je americano.
Tak vida – i takováhle příhoda je k něčemu dobrá!
