Pár myšlenek.
Vánoce utekly jako voda, máme za sebou i Silvestra a vstup do nového roku. Pošmourné počasí přímo vybízí k posezení a zamyšlení.
Měl jsem vzdálenou příbuznou, kterou jsem párkrát za rok navštěvoval. Při jedné předvánoční návštěvě jsem se podíval do výlohy obchodu v sousedním domě. Byl tam mj. vystavený malý svícínek se dvěma dětskými postavičkami. „To je kýč“ řekl jsem si a víc jsem se jím nezabýval.
O pár dnů později jsem ho dostal od ní k Vánocůcm. Časem jsem se dočetl, že ty dětské postavičky symbolizují právě zrozený nový rok. Beru tedy ten svícínek jako novoroční a čas jeho svícení je od Nového roku do tří králů. Tenká svíčka v něm svítí a připomíná mi tu hodnou ženu, která se už na pozemské hemžení dívá odněkud z mráčku.
Minulý rok jsem si zacestoval a viděl jsem zajímavá místa. Strávil jsem dvě noci na nádražích (v Táboře a v Berlíně), což beru s nadhledem, že jsem získal kvalifikaci k nocování na tu i cizozemských nádražích 
.
.Žil jsem skromně, protože jsem na to zvyklý a protože si s důchodem nemohu nijak vyskakovat. To mě čeká i letos navzdory tomu, že budou důchody valorizovány. Hned první měsíc tu valorizaci spolknou členské příspěvky zájmových společností. V dalších budu muset navštívit zubařku a chtě nechtě budu letos potřebovat nové brýle. Obojí bude drahá záležitost. Nová televize a archaický počítač budou muset počkat. Cestovní plány si zatím nedělám. Jako každoročně i letos kdeco zdraží, takže vzrostou životní náklady a ta valorizace bude jen na částečné zmírnění následků. Ostatně i odborníci tipují na letošek snížený růst státního hospodářství.
Nejsem pesimista, ale na letošní rok se dívám s velmi opatrným optimismem. Ve dnech s pošmourným počasím nesvědčícím dobré náladě si říkám: „Hlavně že není hůř“.
