Náhradní téma.
Chtěl jsem psát o jedné věci, ale sešlo s toho. Bude půlka měsíce, já teď bezradně sedím u „piána“ a nevím o čem psát. Mám chuť vykašlat se na to. Ale moment – chuť nebo chutě, to je přece téma o kterém se dá napsat! Aspoň pár řádků. Tak to zkusím. Třeba si to někdo přečte a nezabije mně.
Co se mně týče, jsem v podstatě všežravec. Jsou ale jídla, jimž se vyhýbám. Například plíčky. Připadají mi jako sekaní slimáci. Nebo zelňačka. Kyselá horká polévka – hrůza! Právě tu má ale oblíbenou moje švagrová. V případě krajní nouze bych se ale přemohl a snědl obojí, jak plíčky tak zelňačku. Švagrovou ne. 
Vím o jedné dívčině, která brigádničila v obchodním řetězci. Měla tam pořádné tůry, tak jí přitom vyhládlo. Když se tam mohla najíst, dala si to, co jí chutnalo. Dukátové buchtičky s krémem. Chutnal jí i řízek, tak si ho k těm buchtičkám dala jako zákusek. Inu, každý máme jinou chuť. (Neboj Báro, já Tě neprozradím.)
Nejen lidé ale mají své chutě. Mou andulku Anču neodolatelně lákají podrážky mých pantoflů. Mohu jí do nekonečna říkat, že nejsou k jídlu, stejně se do nich znovu pustí. Stejně lákavý je pro ni kožený řemínek mých náramkových hodinek. Už mi ho pořádně „ozdobila“.
Sousedé mají psa. Je to typický gaučový psík a docela milé zvíře. Ale kámen úrazu – musí držet dietu. Krmení mu musí odvažovat a dávky které dostane mu zjevně nestačí. Je pak pořád při chuti a kouká co by zbaštil. Chutná mu všechno.
Před dlouhou dobou jedna blogerka psala, že její pračka žere podprsenky. Moje pračka nic nežere, ale má asi nějaký tajný program, díky nemuž kdeco obrátí naruby. Je mi záhadou jak to dělá.
Zato můj vysavač je pěkný rošťák. Stačí chvilka mé nepozornosti a už se snaží sežrat záclonu nebo závěs. Zatím jsem mu na to pokaždé včas přišel.
Tolik tedy pro dnešek. Třeba mi do komentářů napíšete jaké kuriozní chutě pozorujete ve svém okolí.
