Za pár, za čtyři – už budou Vánoce!
Jako každoročně jsem si i letos pořád říkal, že do Vánoc je dost času. Pak přišel advent a v něm už události nabíraly tempo.
Prošel jsem některé vánoční trhy v Praze a po létech jsem se rozjel na trhy ve Vídni. O těch jsem psal v předchozích dvou článcích. Pro porovnání jsem navštívil i vánoční trhy v Lysé nad Labem. Ty byly veliké – ve čtyřech halách a na nádvoří výstaviště. Tam jsem si mohl mj. pořídit psa – nebo spíš štěně. Bateriové. Roztomilé bílé štěňátko s hnědýma ušima a hnědým ocáskem. Doráželo, vrtělo ocáskem a štěkalo. Bylo krásné, ale asi by se brzy okoukalo, tak jsem se ani neptal na cenu.
Když porovnám vánoční trhy, které jsem v posledních letech viděl (Drážďany, Norimberk, Mnichov, Vídeň, Lysá nad Labem a Praha) jsem ochoten věřit, že ty pražské patři k nejhezčím. Hned za nimi jsou trhy v Norimberku, které Němci považují za nejhezčí.
Jedno mi ale všude chybí – vánoční atmosféra. Žádná nebo skoro žádná výzdoba obchodů, žádné vánoční melodie a nikde vůně purpury, kadidla, františků apod. Dnešní doba se přiklání k minimalismu, proto není nikde žádná paráda – jen to nejnutější. Ona ta paráda také něco stojí a s její přípravou je práce…
Dárky – to je čím dál složitější kapitola. V posledních letech se mi nedaří během roku zjistit co by komu udělalo radost. Dárky jsem sice postupně pořídil, ale bylo to „střílení na slepo“. Nechám překvapit jak budou přijaté, jestli nakonec nebudu překvapený já. Jedním z nich je i ten parádně zdobený váleček na nudle, který jsem přivezl od císařského zámku v Schőnbrunnu (foto viz předchozí článek). Doma jsem už dva dárky dostal. Pěkně mi rozkvetly (a už dokvétají) vánoční kaktusy. Bílý a červený. Udělaly mi radost.
Nejhorší mám tedy už za sebou. I vánoční přání už jsou odeslaná (elektronicky) a návštěva na vánoce pozvaná. Zbývá už jen doma nainstalovat parádu (jmelí a adventní věnec už mám umístěné) a čekat jak svátky dopadnou.
Přeji vám krásné a pohodové prožití těch kouzelných dnů.
