Bylo to vynikající!
Už jsem v minulosti psal, že asi 2 km od mého bydliště je historická tvrz pamatující středověk. Chodovská tvrz. Po dlouhodobém chátrání se před léty rozhodovalo co s ní, zda zbourat nebo opravit. Zvítězil názor že opravit a udělat z ní kulturní středisko. Díky tomu tvrz dodnes žiíje a žije aktivně.
Bývají v ní výstavy a komorní konzerty, v přízemí je i restraurace. Stalo se už tradicí, že tam o prázdninách pořádá „domovské“ konzerty houslový virtuoz Jaroslav Svěcený. Tak tomu bylo i letos.
Už jsem tam nějaký čas nebyl a chtěl jsem se tam znovu podívat. Zlákal jsem k návštěvě ovdovělého kamaráda. Při výběru konzertu nám „padl do oka“ poslední letošní konzert:
JAROSLAV SVĚCENÝ A CIGANSKÍ DIABLI.
Konal se na nádvoří a to bylo plné. Slovenský soubor nenastoupil na jeviště najednou, ale postupně se, těsně před jejich vystoupením, objevovali další členové.
Zahájil cimbálista Ernest Šarközi a předvedl obdivuhodný výkon. Při pohledu na jeho „dobře živenou postavu“ jsem to považoval za rekordní výkon. Jde o cimbálistu patřícího ke světové špičce. Sám Jaroslav Svěcený ho považuje za světovou špičku.
Přidávali se další a velmi brzy se rozproudily ohnivé uherské melodie. Fantazie přitom vybavovala temperamentní uherské tanečníky. Byly i situace kdy byla hra přerušovaná bouřlivým potleskem.
Nedovedu si představit, že někdo dokáže takovou hudbu složit. Kdybych její partituru viděl, koukal bych na ni jako tele na nová vrata.
Jaroslav Svěcený měl nejen průvodní slovo, ale i sám aktivně hrál. Na stojánku měl sice umístěné noty, ale nepotřeboval je. Měl všechno v malíčku, hrál zpaměti.
Večer s úžasnými melodiemi rychle plynul a v závěru byli hudebníci odměněni dlouhodobým potleskem stojícího obecenstva. Mám-li ho zhodnotit dvěma slovy pak tedy:
Úžasný zážitek.
