Zbraslav – Jíloviště

Veteránská akce.

Neodolal jsem a po čase opět vyrazil na vynikající motoristickou akci, která se díky Veteran Car clubu Praha koná každoročně: na jízdu Zbraslav – Jíloviště.

Start měl být ve 12,30, jel jsem tedy tak, abych ve Zbraslavi na náměstí byl kolem 11 hodin a měl dost času na prohlídku té záplavy motorových veteránů.

Na náměstí byl jeden veterán vedle druhého. Naprostá většina z nich byla zrestaurovaná a vypadala jakoby zrovna vyjela z výrobní továrny. Místa mezi nimi bylo poskrovnu, tak se dav návštěvníků jen těsně míjel nebo protahoval. Přiznám se, že jsem nevěděl na co mám dřív koukat.

Moji pozornost upoutalo třeba malé modré autíčko z roku 1919, jež mělo na chladiči jako emblém výrobce nápis Start. To je ono:

Podívejte se, jak „složité“ ovládání měl tenhle stařeček:

Nechyběly bugatky a stařičké aerovky v různých barvách, ani červené autíčko od firmy Jawa:

Ano, Jawa dělala v minulosti auta! K lahůdkám patřily parádní vozy různých evropských automobilek. Nechyběl ani každoroční účastník – Renault z roku 1905:

V jedné třetině náměstí byly „doma“ motocykly. Moji pozornost upoutal třeba tenhle stoletý Douglas:

Měl sice talíř, šlapky a řetěz jako kolo, ale pohon od motoru byl gumovým klínovým řemenem.

Zajímavý byl i motocykl z roku 1929: byl totiž značky Praga. Ano, pragovka dělala i motorky!

Byly tam motorky různých značek a mezi Jawami byly i dva parádní půllitry. Ty se vidí jen vzácně. Magnetem pro mně byla Čechie:

Rodinný motocykl pro tři osoby vyráběný v tuzemsku před sto léty. V původní verzi neměl nádrž nad motorem, ale jako dva ležaté válce po stranách zadního kola.

Pořád bylo na co koukat, tak čas rychle plynul. Blížilo se půl jedné – tedy doba startu. Podařilo se mi dostat se mezi diváky do blízkosti startu. Tam je při závodu nejlepší atmosféra. V půl jedné začali pořadatelé volat jednotlivé skupiny vozidel. Jak přijížděly houstla mlha z výfukových plynů a když do toho začaly brumlat čtyřtaktní motory, byla atmosféra „v plné parádě“.

To už jsem obdivoval nejen majitele těch veteránů, že dokázali ty stroje tak krásně zrenovovat, ale i pořadatele, který v tom hluku a mlze z výfukových plynů vytrvale chodil a sděloval zajímavosti o jednotlivých vozidlech.

Nevydržel jsem do konce. Půldruhé hodiny po startu už jsem toho byl nabažený a nastoupil do autobusu, který mě vezl k domovu.