Meteorologicky i psychicky.
Asi bych na tohle téma neměl psát, protože upoutá pozonost jen minima čtenářů, ale potřebuji se vypsat a také jsem už dlouho nic nezařadil, tak to zkusím. Třeba si to někdo přečte…
To pošmourno začalo už před měsícem, když čtyři dny před Vánocemi umřel jeden zdejší nájemník, s nímž jsem při náhodných setkáních prohodil pár slov. Škoda ho…
Na Hod Boží se obvykle schází celá širší rodina u mladých. Ti se nechali slyšet, že letos budou Vánoce bez dárků. Opět. Bral jsem to s rezervou, protože totéž řekli před rokem a dárků byla fůra. Dobře jsem udělal, když jsem dárky pořídil. Vánoce byly v pohodě.
Po silvestrovské noci nastal všední život. Nevalné počasí i nálada. Na Tři krále jsem domlsal vánoční dobroty a začaly fádní dny. Naštěstí mám spolubydlící – andulku Anču. Ta mi zpestřuje život drobnými potěšeními. Stáří je na ní ale znát. Je jí už deset let, má tedy už babičkovský věk. (U ptáků se věk pro porovnání s lidským násobí sedmi.)
Pošmourná nálada podporovaná přímo dušičkovým počasím pokračuje. Už aby bylo jaro!
Zdá se ale, že se přecejen blýská na lepší časy. Můj nový počítač mi nabídl zdarma upgradování operačního systému na nejnovější verzi – Windows 11. Váhal jsem, netroufal jsem si, ale nakonec jsem podlehl. Dobře jsem udělal. O žádná data jsem nepřišel, všechno funguje jak má, jsem spokojený. Pochlubil jsem se kamarádovi. Ten se chce také zmodernizovat, tak si přechod na nový operační systém zopakuji s jeho počítačem.
Abych nebyl jen u té fádnosti a pošmournosti, tak se podívejte jak vypadám každé ráno…
