Dověděl jsem se, že na sídlišti Lužiny bude psí den, tak jsem se tam v sobotu rozjel.
Po vystoupení z metra jsem nemusel hledat cestu, prostě jsem šel tam, kam šli pejskaři .“Místo činu“ bylo na spodním konci Centrálního parku.
Avizovaný začátek byl v 11 hodin, ale když jsem přišel v půl jedenácté, byla akce už v proudu. Byla tam řada stánků s nabídkou chovatelských potřeb a suvenýrů, stánky psích útulků a dokonce i stánek zvířecího krematoria.
I pro návštěvníky tam bylo „co do huby“. (Za ceny odpovídající dnešní době.) V pohotovosti tam byla i sanitka a na své si tam přišla i televize CNN Prima. Pro zájemce o chov tam byly i nabídky adopce zvířat (nejen psů) z útulků.
Návštěvníků byla hojnost. Nejen člověčích, ale i psích. Od „kapesních“ čoklíků až po retrívra. Někteří návštěvníci povídali mezi sebou, moderátor do mikrofonu a své k tomu sdělovali i někteří psi. Občas chtěl mít některý pes hlavní slovo. Nejvíc byli slyšet mrňousi.
V jednom místě bylo možné vyzkoušet si se zakrytýma očima chůzi s vodícím psem, na jiném místě byla vyznačená asi padesátimetrová dráha pro psí „dostihy“. Ty začaly v jedenáct hodin a měly dvě kategorie: psi do velikosti 40 cm a v druhé kategorii větší psi. Běželi vždy tři psi současně. Všude se najdou dezertéři a tak už při prvním běhu jeden mrňous uběhl po startu asi dva metry a pak ke všeobecnému veselí zdrhnul. Ostatní se ale poctivě snažili a v cíli měli radost nejen oni, ale i jejich chovatelé.
V poledne, když přebíral mikrofon odborník na výcvik asistenčníxh psů, jsem se rozhodl pro návrat domů. Chybička se ale vloudila a v metru jsem nastoupil do soupravy jedoucí v opačném směru. Po chvíli se z reproduktoru ozvalo: „Zličín. Konečná stanice. Prosíme vystupte.“. Žádné neštěstí. Přestoupil jsem do autobusu linky 100, dojel jsem se podívat do Ruzyně na letiště a pak domů.
