Paráda.
Včera jsem se náhodně dověděl z rozhlasu, že je v Praze mezinárodní festival flašinetářů a jeho odpolední část začne ve 3 hodiny na Kampě. Zalarmoval jsem kamaráda a vyrazili jsme tam každý svou cestou.
Na Křížovnickém náměstí a Karlově mostu jsem byl překvapený davy lidí. Na konci mostu jsem už slyšel flašinet, ale to nejlepší přišlo, když jsem sešel po schodech dolů. Ve stínu tam pod mostním obloukem už stála řada flašinetářů. Z Čech, Slovenska, Německa a Francie. Nedorazili prý Maďaři. Jejich instrumenty byly různé, od malých po velké, skromné i zdobené, některé i výrazně barevné. Vesměs si neskákaly do řeči, nebo spíš do noty. Melodie byly různé, lidovky vyvolávaly vlnu potlesku. Úspěšná byla i tahle dáma, která zpívala repertoár Edith Piaf.
Jako poslední přivezl flašinet tenhle flašinetář. Měl smůlu, protože už na něj nezbylo místo ve stínu mostu a zůstal tedy na slunci, což ve třicetistupňovém vedru nebyla zrovna pohoda, ale zvládal to. Jeho flašinet byl zajímavý tím, že byl „programovaný“ děrovaným pásem. V bedýnkách vedle měl spoustu programů pro jiné melodie.
S kamarádem jsme byli chvílemi spolu a chvílemi jsme se ztráceli v davu. Když jsem se ho zeptal, co festivalu říká, zhodnotil ho jedním slovem: „Senzace!“. Nálada byla na úrovni a zdálo se, že navzdory vedru návštěvníků neubývá. Byl to zážitek.
Zanechám ale slov a zařadím ještě pár obrázků.
Měla jsem příležitost obdobně zažít ve Velkých Losinách . Skvělý a hodnotný zážitek .