Spisovatel A. C. Nor bydlel za 2. světové války v Praze na Spořilově. Měl služebnou známou stručným vyjadřováním. Jednou, před nějakým říšským výročím, zapomněl vyvěsit prapor. V době jeho nepřítomnosti přišel strážník a připomněl to. Spisovatel pak večer při návratu našel na stole lístek se vzkazem služebné: „Pane Dr., přišel str. a nařídil vystrčit pr.“
Ale vrátím se na domácí půdu. Když jsem v půli 60. let coby učeň na praxi potřeboval v továrně něco vysvětlit, stávalo se mi, že jsem byl odkázán na kvalifikovaného odborní- ka slovy: „Jestli máš dost času, řekni si panu Eliášovi.“ Ten ochotný muž totiž ve snaze o dobré vysvětlení mluvil obšírně, přitom narazil na další a další věci, které také vysvětlil a jeho podání tak bylo časově náročné. Ze známých osobností byl výřečný i populární herec Vladimír Menšík. Byl si toho dobře vědom, a také při jednom ze svých vystoupení řekl: „Já jsem tak ukecanej… Já už jsem si kolikrát řekl: pro Krista pána, co já tolik kecám?“ Z nové doby se mi vybavuje vzpomínka na soukromý telefonát jedné ženy. Byla ohleduplná. Aby volaného nezdržovala, uvedla své sdělení slovy: „Tak jenom stručně.“ To „stručně“ jí trvalo přes 3/4 hodiny. Bylo to na účet volaného…
Všechno má své výhody a nevýhody. Stručnost nezdržuje a neunavuje, ale nemusí věc přesně vystihnout. Obšírná mnohomluvnost dokáže všechno vysvětlit a někdy i poskytne zážitek. Někdy…
