Když jsem zalistoval v moudré knize, vyvedla mě z omylu. Ti velcí černí ptáci s odřenými kořeny zobáků a krásně lesklým peřím kráčící parky totiž nejsou vrány, ale havrani. A jsou prý z daleka – ze severu. Ti tuzemští odletěli k jihu.
Vrány jsou dvoubarevné – černé a šedé a nemají odřený kořen zobáku. Myslivci jim říkají šedivky a řadí je ke škodné, protože při shánění obživy i plení ptačí hnízda a mimo hlodavců loví i mláďata zajíců.
Vida jak snadno se neznalý člověk splete! To ale neubírá na sympatiích k nim. Příroda se s nimi nemazlí. Celý život jsou v terénu, snáší rozmary počasí, stravu mají výhradně syrovou a v zimě trpí i jejím nedostatkem a přesto se dožívají až 120 let.
Na stránkách Mysliveckého sdružení Sněžné jsem našel zajímavé informace i výstižná vyobrazení vran a havranů .
