Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Nepochutnal jsem si

0
Těšení je někdy předchůdce zklamání.

Na obědy jezdím do jídelny do centra Prahy. Vaří tam dobře a dávají slušné
porce, takže jsem tam spokojený. Většinou.
Posledně byl v nabídce dokonce pstruh na másle. Překvapilo mě to, protože
pstruh je drahý. Nejedl jsem ho už několik desetiletí. Neodolal jsem a dal jsem si
ho.
Na talíř jsem dostal pěknou rybu. Vyloupl jsem kostru a natěšeně ochutnal.
Ukázalo se, že to těšení se byla chyba. Pstruh má prý sedm druhů masa. Já
jsem poznal jen jedno – nějaké nahořklé, a to ve všech jeho částech. Navzdory
odstranění kostry bylo s množstvím kostí. Zkrátka nepochutnal jsem si. Nezačnu
rybařit, o hořké ryby nestojím.
Vybavila se mi přitom jedna už letitá vzpomínka. V minulosti moje pracoviště
sousedilo s jednou nemocnicí v jejíž jídelně jsem se stravoval. Na tamní
nástěnce se objevila nabídka zavedení nového asijského jídla. Tisková
informace doplněná barevnými fotografiemi. „Vypadá to krásně, to si dám“
usoudil jsem a objednal.
Když jsem druhý den přišel na řadu u výdeje, kuchařka mi na talíř kydla dvě
sběračky šedozelené šlichty a hotovo, další. Už při pohledu na to mě přešla chuť
a to zklamání si dodnes pamatuji.
Takže na základě osobních zkušeností mám pro vás radu:
Máte-li chuť na nějaké nabízené jídlo, kroťte ji hodně a ještě víc, abyste nebyli
zklamáni.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *