Pro mně je nevýherní.
V minulosti jsem sázel. Občas jsem si koupil los – a nic nevyhrál. Jednou jsem se v nějaké loterii se stíracími losy dověděl, že každý desátý los je výherní. Ty losy nebyly drahé, tak jsem si jich koupil dvacet – a žádný z nich nebyl desátý.
Štěstí jsem zkoušel i ve Sportce. Zezačátku nesystémově, občas nějaký sloupeček. K ničemu to nebylo, tak jsem na to šel systémově. Od lesa. Tři čtvrtě roku jsem sledoval losovaná čísla, pak jsem vybral ta nejčastěji losovaná a kombinace, ve kterých jsou losovaná a plný tiket s nimi jsem sázel čtyři roky. Ti nešikové ale pokaždé vylosovali jiná čísla, jen občas jsem vyhrál cenu útěchy, tenkrát to bylo čtyřicet korun. Mělo to jedinou výhodu: v neděli jsem nebyl otrávený, že už bude končit víkend, ale těšil jsem se na večer, na tah Sportky.
Pak jsem sázet přestal a nechybělo mi to.
Když v říjnu začala Účtenkovka, nechal jsem se zlákat. „Nic mě to nestojí a můžu pěkně vyhrát“ řikal jsem si. První cena milion, druhá cena auto za půl milionu – vypadalo to lákavě. Zaregistroval jsem se, stáhl do mobilu aplikaci a po nákupech ťukal do účtenkovky potřebné údaje. Leckdy s lupou v ruce, aby šly údaje z účtenek rozluštit. První měsíc jsem poslal údaje 77 účtenek (bylo to tedy jako bych si koupil 77 losů) a nic jsem nevyhrál. Navíc bylo zveřejněno, že byly vylosovány jen drobné výhry, žádná velká. Druhý měsíc jsem poslal údaje ze 68 účtenek a výsledek byl stejný.
Říká se, že když je štěstí unavené, i na vola sedne. Asi nejsem vůl. Potvrdil se mi můj názor, že mohu hrát nebo sázet sebevíc a nevyhraju. S Účtenkovkou tedy končím. Zrušil jsem moji registraci a odstranil aplikaci. S více než 60 prosincovými účty se už nebudu piplat a nabídl jsem je kamarádovi, který pokračuje. Bude tak mít veliký počet „želízek v ohni“. Jestli bude mít i vekou naději na výhru, toť otázka.
