Jobova zvěst.
Když jsem si na jaře připravoval pobyt ve Vídni, narazil jsem na hotel, který byl docela sympatický. Při pročítání recenzí uživatelů jsem ale našel jednu, v níž uživatel psal, že celou noc bylo v pokoji slyšet nějaké šustění. V jiné uživatelka psala, že se ráno probudila poštípaná od štěnic. „Tomuhle hotelu se budu vyhýbat obloukem“ řekl jsem si. Ne tak všichni. Bylo vidět, že zákazníci hotelu nečtou recenze předchozích uživatelů. Někdy ten hotel měl skoro obsazeno a byly i dny, kdy měl vyprodáno.
Zapátral jsem na internetu a zjistil, že se štěnice šíří. Jsou nejen v Rakousku, ale i na jižní Moravě včetně Brna. Jejich invaze pokračuje do dalších oblastí. Jsou už i ve středních Čechách. Podle jedné zprávy jsme na prahu pandemie štěnic. Po tomhle zjištění jsem si s sebou vezl postřik proti nim. Biolit prý nepomáhá, zvolil jsem tedy Actellic. Na štěstí jsem se s nimi nikde nesetkal.
Cesty dopadly dobře, v klidu jsem žil dál až do doby, kdy přišla Jobova zvěst. Žena bydlící tři patra pode mnou mi řekla, že se domem z přízemního bytu šíří štěnice. Měla je v bytě už i ona. Pohotově si nechala doma udělat desinsekci a byla objednána desinsekce celého domu. Na domovní nástěnce a ve schránkách se objevily tyhle letáčky:
Den předem jsem začal s přípravou a v sobotu ráno jsem čekal. Přišli dva chlapi se stříkačkou. Zeptali se mně, jestli u mně byly štěnice a po odpovědi že ne, konstatovali že u mně bude tedy jen preventivní opatření. Stříkali okolí oken, dveří, stoupaček a k mému překvapení i stěny. Použitý postřik se zasákne, uschne, pro lidi je neškodný, ale pro štěnice, které po něm přeběhnou smrtelný. Gauč na němž spím postříkali důkladně, větral jsem ho proto až do večera.
Mám to tedy za sebou. Díky pohotovosti ženy bydlící o tři patra níž bylo šíření štěnic do dalších pater zastaveno a pokud by se ještě nějaká vyskytla, po postřiku nemá šanci. A na cesty si budu i nadále vozit s sebou postřik.
Tímto článkem nechci šířit poplašnou zprávu, ale považuji za vhodné abyste věděli o situaci.
