Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Moje hračka

0
Mobil.

Říká se, že modely vláčků a železnic jsou sice pro děti, ale hrají si s nimi tátové. Tohle mně sice nechytlo, ale vyžívám se s mobilem.
Když jsem před pěti roky uvažoval o koupi nového mobilu, přestával jsem k moderní technologii být skeptik. Říkal jsem si, že počáteční mouchy už mají telefony s operačním systémem jistě odstraněné a že už nejspíš dobře fungují. V té době jsem ze schránky vyndal prospekt s reklamou na čínský mobil umožňující používání TŘÍ SIM karet. Neváhal jsem a šel pro něj. Mladý prodavač odpověděl na všechny mé dotazy a předvedl mi vystavený kus. Pak zašel do skladu a přinesl telefon v krabičce. „Už tam byl poslední“ prohodil. Po mobilech na tři sim karty se tedy jen zaprášilo.
Doma jsem se pustil do nastavování. Operační systém v mobilu pro mně byl novinkou, nešlo mi to tedy jako po másle, ale zvládl jsem to. Z nabídky na internetu mě lákaly některé aplikace. V první řadě jsem stáhl a instaloval antivir a pak následovaly další vymoženosti. Vyzkoušel jsem jich řadu, docela jsem se v tom vyžíval a strávil jsem tím fůru času. Některé aplikace byly potřebné, ale většina jich byla spíš zájmová. I s aplikacemi, jež byly součásti operačního systému jsem jich měl v mobilu celkem osmdesát.
Liboval jsem si, že mám takovou vymoženost a také jsem ji využíval. Ráno po probuzení jsem ani nešel k počítači. Posadil jsem se na gauči a proháněl mobil. Když jsem před třemi roky byl v Itálii, fotil jsem většinou mobilem.
Po návratu přišel zádrhel. Fotky nešly stáhnout do počítače. Abych je tam dostal, musel jsem si je poslat mailem, z něj stáhnout a uložit do počítače. Sedmdesát fotek! Od té doby jsem mobilem fotil jen to, co jsem chtěl někomu poslat jako pohlednici.
Po létech používání se projevilo opotřebení. Kablík od nabíječky se po připojení k telefonu viklal a nabíjení silně vázlo. Pro značku Acer je jediný servis v republice v Brně, telefon tedy putoval tam prostřednictvím kurýra. Po několika dnech mi servis volal na náhradní telefon a sdělil, že NA 5 LET STARÝ TELEFON UŽ NEJSOU NÁHRADNÍ DÍLY. „Pošlete mi ho zpátky a já si koupím jiný.“ odpověděl jsem.
Lákala mě značka Samsung, která má mj. servisní středisko v Praze. Prohlédl jsem si nabídku na internetu a do oka mi padl Samsung Galaxy A40. Moderní telefon s velmi dobrými parametry fungující v síti LTE, tedy rychlého internetu.
Cena byla příznivá, koupil jsem tedy a pustil se do nastavování. Uf! Tenhle telefon je složitější a nastavování je v něm mnohem víc než v tom Číňanovi. Piplal jsem se s tím několik dnů. Byla to zkouška trpělivosti a nervů. Kdybych byl cholerik, asi bych s ním párkrát praštil na zem – ale zvládl jsem to. Teď už je všechno připravené, telefon mě poslouchá a tak se opět raduji jakou mám vymoženost.
Zůstává jediný otazník: nahrávání fotek do počítače. V návodu jsem o tom nenašel ani zmínku. Zkusil jsem tedy obvyklý způsob: odpojil jsem kablík od nabíječky, jedním koncem připojil k telefonu adruhým k počítači. V průzkumníku jsem sice našel foťák telefonu, ale po otevření se objevilo devět nepopsaných složek a po otevření kterékoliv z nich několik podsložek – opět nepopsaných. Žádný program pro nahrání fotek. Takže se stahováním fotek do počítače asi zase nepochodím. Uvidím jestli jsem něco nepřehlédl, ještě se tím budu zabývat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *