Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Karel IV. a jeho doba

0
Výstava ve Valdštejnské jízdárně.

První česko-bavorská výstava. Při letmých nahlédnutích do areálu jsem zjistil, že u vchodu do jízdárny nejsou fronty.
Tajemství je ve vstupném. Plné vstupné je 280 korun, snížené 190 – tedy částky, jež není každý ochoten investovat. Zákaznická karta ČD poskytuje slevu 20 %, vstupenka mě tedy vyšla na 152 korun.
První dojem po vstupu byl: „Tady budu brzy hotový.“ Výstava je totiž, až na výjimky, slabě osvětlena a z neznámého důvodu tonou v šeru nebo přítmí i leckteré tabulky s texty. Pak jsem se ale zabral do prohlížení a strávil jsem tam dost času. Milovníci historie a příznivci Karla IV. si tam přijdou na své.
Expozice začíná dnem narození Karla IV. – 14. květnem 1316 a připomíná věštbu Sibyly jaký že bude panovník: „Bude panovat nářek a bída“. Je o něm uvedeno, že se rád bavil, oblékal se podle pařížské módy, dvořil se hezkým ženám a miloval turnaje.
Jeden z nich, roku 1350 – v době horečnatých jednání o jeho získání císařské koruny, se mu málem stal osudný. Utrpěl při něm zlomeninu dolní čelisti, rozdrcení krčních obratlů, poškození míchy a ochrnul. Středověké léčebné metody byly drastické, ale on utrpení při nich vnímal jako boží milosrdenství.
To bylo dva roky poté, co jej papež Kliment VI. v dopisu žádal aby zanechal turnajů a odíval a choval se jako zralý muž a nositel královské hodnosti.
Tady ke zdraví Karla IV. doplním, že trpěl silnou chronickou dnou, která mu až znemožňovala chůzi, proto musel být někdy nosen.
Výstava zveřejňuje nejen kladné rysy Karla IV., ale i jeho zápory. Jsou to i věci drastické – ostatně jako středověk sám, tedy doba kdy byla běžná negramotnost, nedlážděnými ulicemi tekly splašky a fekálie a tresty byly kruté:
– roku 1375 napsal Karlův dvorní malíř Konrád městské radě ve Štrasburku: „… a popadl mě za vlasy, zatlačil až k oknu a škaredě mě zmlátil.“
– roku 1377 bylo psáno v Limburské kronice: „Karel měl jednoho učitele, kterému vyrazil oko za to, že ho potrestal. To však odčinil, neboť z něj později učinil pražského arcibiskupa a poté kardinála“.
Ve vlastním životopisu z roku asi 1350 uváděl: „A království prospívalo den ode dne, obec dobrých nás milovala, zlí se nás báli… Spravedlnost sdostatek vládla v království.“
Roku 1363 o něm florentský kronikář Matteo Villani v díle Cronica napsal: „Málo rozdával, zato s velkou pílí peníze shromažďoval a ty kdo mu sloužili nijak zvlášť neodměňoval“.
V kronice roku 1369 napsal štrasburský kanovník a historiograf Twinger: „Dychtil po majetku, územích a lidech a co získal do svého držení, předával Království českému a nikoliv říši.“.
Dominikánský historiograf Konrád z Halberstadtu ve Světové kronice z let 1353-5 mapsal: „Karel podrobil pražské měšťany zarážejícím způsobem, choval se k nim jako k čeledínům a nadmíru je ponižoval.“.
Připomenuty jsou i jeho kladné stránky: velká vzdělanost, znalost 4 cizích řečí (němčiny, francouzštiny, italštiny a latiny) a inteligence:
– „Karel byl moudrý a tak vzdělaný, že v Praze s učenci dokázal diskutovat“
-„rozhodoval se spíše sám, než po poradě, neboť svým pronikavým rozumem a patřičnou pílí nad ostatními vynikal“.
Patřil k moderním vládcům, kteří již byli vzdělaní, vzdělání přál a roku 1348 založil v Praze universitu.
K vidění je i jeho rodokmen.
Zemřel 29. lisopadu 1378 v 62 letech. Pohřben byl 15. prosince.
Výstava končí obsáhlým popisem průvodu Prahou se zemřelým Karlem IV., kdy při mši svítilo 500 svící.
Je vystavena řada zajímavých hmotných exponátů. V samostatné dobře osvětlené vitrině je koruna římského krále Karla IV. Mimo jeho darovacích listů Zlatá bula z roku 1356, Byzantská knižní vazba vzácných rukopisů z let 1343 – 1354, krásně zdobené misky z nerostů a erfurtský židovský poklad ze 13. stol. objevený roku 1998.
Středověk byl zatížený na shromažďování relikvií. Na výstavě je možno vidět 3 relikviáře s látkou ze závoje Panny Marie, rámový relikviář s částí Kristovy bederní roušky a relikviářový kříž.
Nechybí model pražského hradu a hradu v Norimberku, jež byl Karlovým oblíbeným městem a v němž uchovával korunovační klenoty Říše římské.
Ve Valdštejnské jízdárně není fotografování dovoleno, připojuji tedy aspoň reprofoto pohlednice, na níž Karel IV. vkládá ostatek do relikviářového kříže. Barvy jsou mnohem výraznější než na vystaveném originálu.
Výstava potrvá v Praze do 25. září a poté bude přemístěna do Norimberka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *